|
historie Obce
VYSOKÁ PEC
Dějiny Vysoké Pece jsou výrazně poznamenány hornictvím a hutnictvím. První písemné zmínky o obci pocházejí z roku 1590, ale železná ruda se tu těžila již od 14. století. Vytěžená ruda se tavila ve zdejší vysoké peci (odtud název obce) nebo byla vyvážena do blízkého Saska. V 17. a 18. století se obyvatelstvo živilo vedle upadajícího dolování také krajkářstvím, domácími řemesly, povoznictvím a chovem skotu a koz.
Farně patřila Vysoká Pec k obci Rudné, ve Vysoké Peci byla jen kaplička, jejíž stáří se odhadovalo na 350 let. Největšího rozkvětu dosáhla obec v období let 1900 - 1930. V roce 1930 měla 153 trvale obydlených domů se 787 obyvateli. Po druhé světové válce klesl počet obyvatel na 180 a dále obyvatel ubývalo až do začátku 90. let 20. století, kdy v obci žilo trvale 70 obyvatel.
RUDNÉ
Sám název obce dokládá její hornický původ. V Rudném se kromě železné rudy těžil také cín. Písemně je dolování cínu doloženo záznamem z roku 1556. Těžba tohoto kovu zde měla specifický způsob - rýžování. Dokonce i původní německý název "Trinksaifen" vycházel z této činnosti. Je těžko přeložitelný doslova, ale znamenal asi to, že voda používaná při rýžování cínu (saifen - rýžovat), která by měla být znečištěná, zůstávala nadále tak čistá, že mohla sloužit k pití (trink).
Úpadek hornictví po třicetileté válce donutil obyvatele živit se krajkářstvím, paličkováním, výrobou perleťových knoflíků, zemědělstvím a uhlířstvím pro nejdecké hutě. V roce 1784 byl postaven farní kostel Navštívení Panny Marie. Stejně jako Vysoká Pec, dosáhlo Rudné největšího rozkvětu na počátku 20. století, kdy v obci bydlelo až 1610 obyvatel (r. 1910). Do roku 1950 se snížil počet obyvatel na 163 a v roce 1992 měla obec jen 142 obyvatele.
|